Předpony a přípony

8. května 2007 v 21:19 | Tia |  Mluvnice Elfštiny
Quenya používá při tvoření slov značné množství předpon a přípon. Relativně málo slov se skládá pouze z holého kmenu. (Nicméně některé tvary jsou velmi staré; ne všechny koncovky uvedené níže byly skutečně používané v pozdní Valinorské nebo Exilové Quenye. Některé metody odvozování, které náleží spíše do primitivní elfštiny než do Quenyi jsou zanechány bez povšimnutí, přestože slovník Quenyi může obsahovat nástupce slov takto vytvořených.) Pokud se rozhodnete používat níže uvedené předpony a přípony ke tvoření slov, musíte dát pozor na kombinace (obzvláště souhláskové) které nejsou v Quenye povoleny.

Koncovky podstatných jmen a koncovky abstraktní

Toto je seznam koncovek které se objevují v Quenye, ale není určitě vyčerpávající. (Kmeny, kterých se týkají - KOR, GALA, PAR atd. - můžeme nalézt v Etymologiích, bez jakékoliv zmínky jinde.) Kromě koncovek zde uvedených, mohou být substantiva odvozena od kmenu přidáním samohlásek -a, ë-, -o, nebo (velmi zřídka) -u; někdy spojené s prodloužením kmenové samohlásky, někdy ne: porë - mouka z POR, mírë - klenot z MIR, róma - roh, zvuk rohu z ROM, malo - pyl z SMAL. (Některá substantiva končící na -i vypadají, že budou ženského rodu; viz ženské koncovky níže.) Koncová souhláska kmenu může být zdvojena nebo rozšířena o koncovku, předtím než je přidána koncová samohláska (např. quetta - slovo z KWET, quinga - luk z KWIG).
-at: v hyapat - břeh, lanat - útek, sarat - písmeno, znak. Základní význam neznámý; může jednoduše reprezentovat prodloužený tvar kmene. V některých případech vyjadřuje něco vytvořeného odpovídající slovesnou činností, jako lanat - útek od LAN - tkát. Velmi pravděpodobně jsou slova s -at příklady takzvaných calat-kmenů, tvořených připojením samohlásky shodné s kmenovou (takzvanou ómataina) a písmena -t. Pokud je to tak, koncovka není -at, ale pouze -t (viz rukut z RUKU; toto slovo ale nespíše nemá žádného následovníka v Quenye).
-ba: nejspíše varianta -wa (viz níže) používaný po hlásce m: romba - trubka z ROM - hlasitý zvuk, zvuk rohu. Jinak může být B z -ba částí "středového posílení" M > MB.
: společně s prodloužením kmenové samohlásky je používáno k odvozování řádných slovesných substantiv. Někdy se smysl odvozených sloves posune od čistě abstraktního k více konkrétnímu, určuje objekt nebo jev produkovaný odpovídajícím slovesem: nut- - zavázat, nútë - uzel (etymologicky vázání?), lir - zpívat, lírë - píseň, sir - proudit, sírë - řeka. Ale koncovka může být použita i k odvození abstraktních jmen od adjektiv s koncovkou -a: aira - svatý, airë - posvátnost.
-ië: koncovka abstraktních substantiv. Tengwestië - jazyk (jako jev) znamená "abstraktní útvar založený na tengwesta - systému znaků". Příklady -ië z Etymologií jsou verië - odvaha z adjektiva verya - odvážný (nebo slovesa verya- - odvážit se) a voronwië - odolnost, trpělivost, vytrvalost od adjektiva voronwa - odolný. Všimněte si, že tato koncovka vytěsňuje koncové -ya nebo -a. Někdy může být použita k určení sbírky, souboru něčeho: sarna - kamenitý, sarnië - štěrk, kamení; olassië - listoví, lassë - list, kde navíc předpona o- znamená "dohromady, spolu". Slovo enquië - "(šestidenní) týden" ze slova enquë - šest ukazuje na celek nebo soubor šesti (zde dní).
-lë: je typicky používáno k odvozovaní slovesných substantiv: horta- - naléhat, hnát se, hortalë - spěch, nutkání; intya - předpokládat, intyalë - imaginace (doslova odhadování...), vesta - provdat se, vestalë - svatba. Tato podstatná jména mohou být tvořena přímo z kmenu, pokud končí na samohlásku: tailë - prodlužování (TAY/TAI - prodloužit, zvětšit), cuilë - život, bytí naživu (KUY - probudit se k životu). V případě kmenů končících na souhlásku může být koncovka -lë přidána k jejich nosovkové formě: mancalë - obchod, obchodování z manca- - obchodovat; quentalë - vyprávění, zpráva z quet- - mluvit. Koncovka -lë se používá i k tvoření substantiv z přídavných jmen: oia - věčný, oialë - věčnost; aica - ostrý, aicalë - špička; merya - sváteční, meryalë - svátek, volno.
-ma: koncovka označující věc, která má co dělat s významem kmenu, ať už nese jeho vlastnosti nebo je produkován činností slovesa, nebo je nástrojem k jeho dosáhnutí: corma - prsten z KOR - kulatý, parma - kniha z PAR - sestavit, neuma - smyčka z SNEW - zamotat. Tato "věc" může být abstraktní či konkrétní: alma - dobro, prospěch nebo konkrétněji "majetek, bohatství" (kmen GALA - prospívat, vzkvétat, alya - vzkvétající, bohatý). Je možné, že -ba a -wa jsou variace této koncovky, používané po m a n.
-më: obvykle určuje abstraktní nebo alespoň neurčité věci: melmë - láska (mel- - milovat), qualme - smrt, agónie (qual - zamřít v bolesti), hormë - naléhavost, milmë - chtivost, nilmë - přátelství. Méně abstraktní, ale stále neurčité je lúmë - čas, hodina a lómë - noc. Někdy je základní abstraktní smysl rozšířen aby obsahoval něco konkrétnějšího: jedním příkladem je holmë - odér, aroma kde původní význam byl "vydávání vůně/zápachu, bytí cítit". Podobně slovo telmë - krytí, přikrývání může být použito pro konkrétní objekt "kápě, kapuca"; silmë - hvězdné světlo, světlo Telperionu z kmenu SIL - stříbrně svítit. V několika případech -më funguje jednoduše jako koncovka podst. jména: palmë - povrch, zevnějšek z PAL - široce (rozevřený). V tomto a několika dalších případech to může mít lokální význam: undumë - propast z undu - pod, erumë - poušť z ERE - být sám, zanedbaný, celumë - proud z KEL - jít, běžet (o vodě). (Není jasné, odkud pochází ono u v erumë a celumë; domníváme se, že tyto kmeny se objevují i ve tvarech ERU, KELU.)
-në: evidentně nominální protějšek adjektivní koncovky -na; porovnejte koncovka adjektiva corna - kulatý (KOR) se substantivem cornë - (kulatý) bochník; sarna - kamenný a sarnë - odolné, pevné místo, sídlo (doslova "něco pevného jako kámen"?); lannë - plátno, tkanina z LAN - tkát (lannë jsoucí nominálním protějškem adjektiva lanna - tkaný, podle toho lannë = "něco vyrobeného tkaním").
-on (-ond): v andon - velká brána, aldëon - alej, stromořadí; viz -on u mužských koncovek.
-rë: nejspíš X-rë znamená "stav bytí/vlastnění X" (almarë - obdařenost z alma - dobro, prospěch). Pozor na záměnu s ženskou koncovkou -rë.
-së: koncovka některých podstatných jmen, jako lapsë - nemluvně, litsë - písek (kmeny LAP, LIT, význam neznámý), také taxë - hřebík z TAK - upevnit. V případě nixë - mráz z kmenu nicu- - být studený, chladný by mělo být poznamenáno, že koncovka - vytěsňuje koncovou samohlásku kmenu. Otázkou je, zda se tato koncovka - objevuje také v essë - jméno (z kmene ES - indikovat, jmenovat (se)) nebo zda je jen koncová souhláska zdvojena.
-sta: nalezneme v tengwesta - "systém znaků" nebo "gramatika, mluvnice". Podle tengwë - "znak, symbol" usuzujeme, že X-sta znamená "sada, soubor X (čeho), systém X (čeho)".
-t: v nat - věc z NÁ - být, doslova "něco, co je". Toto je téměř určitě ta samá koncovka -t jako u calat-kmenů; viz -at výše.
-wa: v lanwa - tkalcovský stav z LAN - tkát; možná varianta -ma používaná po hlásce n. Pozor na záměnu s koncovkou přídavných jmen -wa.
-wë: v zásadě abstraktní, jako voronwë - věrnost, z kmenu BORON. P hlásce n, jako v tomto případě, - může být alternativním tvarem -. Slova s - mohou také určovat něco produkovaného činností popsanou kořenem: takže SKAR - rvát, drásat produkuje harwë - ránu (primitivně skarwë; nejspíš je to významový skluz z abstrakta "trhání, drásání" ke konkretizaci rozervání nebo rány).
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Učíš se/ umíš mluvit Elfsky?

Ano, umím 10% (242)
Ano, učím se 20.7% (501)
Ne, ale jdu to hned zkusit 25.6% (620)
Ne 12.7% (307)
Ne, na co by mi byla panebože "Elfština" 19.3% (466)
Nemám na to podmínky :-( 11.7% (283)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama