Zájmena

8. května 2007 v 20:33 | Tia |  Mluvnice Elfštiny

Zájmena

Zájmena byla vždycky problémem. Je zde mnoho nejasných bodů a celý systém je ještě zmatenější tím, že Tolkien jej opakovaně přepracovával. Systém zde načrtnutý je sestavený z mnoha zdrojů a obsahuje jak extrapolace tak opravy a několik nevyvratitelných termínů. V žádném případě si nemyslím, že stoprocentně odpovídají Tolkienovým konečným záměrům.

Alespoň jedna věc je naprosto jasná: zájmena v Quenye se obvykle objevují jako koncovky přímo připojené ke slovesu nebo podstatnému jménu, nejsou tak často samostatnými slovy jako v angličtině nebo češtině. Příklady z Namárië jsou slova máryat a hiruvalyë. Máryat znamená "její ruce", "její" je vyjádřeno zájmennou koncovkou -rya (zde následovanou duálovou koncovkou -t, která označuje pár). Hiruvalyë = "najdeš", "ty" je vyjádřeno koncovkou -lyë přidanou ke slovesu hir- - "najít" v budoucím čase (přípona -uva). Viz také Elendilova slova Endorenna utúlien - do Středozemě jsem přišel (utúlië-n - přišel-jsem já).
Toto je pokus o sestavení tabulky zájmenných koncovek používaných u sloves:
1.osoba sg.: -n, -nyë ("já")
2.osoba sg. a pl., zdvořilá: -lyë ("Ty", "Vy") (případně -lyë pro sg. a -l pro pl., nebo jako zkrácená forma)
2.osoba sg. a pl., důvěrná: -ccë ("ty", "vy") (založeno na sindarské koncovce -ch, velmi hypotetické!)
3.osoba sg. masc.: -ro ("on")
3.osoba sg. fem.: -rë ("ona") (sotva -ryë jak je tradiční domněnka)
3.osoba sg. neut.: -s ("ono, to") (může být také užíváno jako zkrácená koncovka pro "on" i "ona")
1.osoba pl.: -mmë ("my") (vylučující), -lmë ("my") (zahrnující)
1.osoba duál: -lvë ("my") (zahrnující, "já a ty", někteří usuzují, že má být -lwë)
3.osoba pl.: -ntë ("oni")
neosobní: -o ("jeden, člověk, lidé")
Povšimněte si, že zájmeno "my" je rozlišeno na vylučující a zahrnující. Rozdíl mezi nimi je v tom, jestli oslovená osoba je zahrnuta do "my" (zahrnující, -lmë) nebo ne (vylučující, -mmë). Koncovka -lvë označuje zahrnující duál "my", ve smyslu "ty a já". Tato část zájmenné soustavy Quenyi byla často mylně vykládána.
Existuje i neosobní zíjmenná koncovka -o, která má stejný význam jako anglické one nebo německé man: ceno - vidí se (man sieht, one see).
Příklady: lendë - šel, lenden nebo lendenyë - já jsem šel, lendelyë - Ty jsi šel, Vy jste šli (zdvořile), lendeccë - ty/vy jste šli (neformálně), lendéro - on šel, lendérë - ona šla, lendes - ono (nebo on/ona) šlo, lendemmë - my (vylučující) jsme šli, lendelmë - my (zahrnující) jsme šli, lendelvë - my (ty a já) jsme šli, lendentë - oni šli. (všimněte si, že koncovky -ro a - způsobují prodloužení jim předcházející samohlásky.) Přidáním zájmenné koncovky může být vyjádřen i objekt - stačí ji přidat za koncovku udávající subjekt. Viz Aragornův výkřik když našel semenáček Bílého Stromu: Utúvienyes! - Našel jsem to (ho)! (utúvie-nye-s = našel-já-to) nebo slovo tiruvantes - budou to hlídat (tiruva-nte-s = budou hlídat-oni-to).
Jak ukazuje slovo máryat - její ruce, také přivlastňovací zájmena jsou v Quenye vyjadřována koncovkou přidanou přímo k substantivu. Tyto koncovky jsou většinou stejné jako koncovky přidávané ke slovesům, ale místo koncového mají -a.
1.osoba sg.: -nya (můj)
2.osoba sg. a pl., zdvořilá: -lya (Tvůj, Váš)
2.osoba sg. a pl., důvěrná: -cca (tvůj, váš) (založeno na sindarské koncovce, velmi hypotetické!)
3.osoba sg.: -rya (jeho, její a možná i onoho, toho - en. its)
1.osoba pl.: -mma (náš) (vylučující), -lma (náš) (zahrnující)
1.osoba duál: -lva (náš) (zahrnující, "můj a tvůj" - někteří usuzují, že má být -lwa)
3.osoba pl.: -nta (jejich)
Příklady: parma - kniha, parmanya - moje kniha, parmalya - Tvoje, Vaše kniha (zdvořile), parmacca - tvoje, vaše kniha (důvěrně), parmarya - jeho/její/?toho, parmamma - naše (vylučující - ne i tvoje!), parmalma - naše (zahrnující - i tvoje) kniha, parmalva - naše (tvoje a moje) kniha, parmanta - jejich kniha. V případě podstatných jmen končících na souhlásku musí být mezi slovo a koncovku vložena hláska e, př. macil - meč, macilerya - jeho meč. V množném čísle k oddělení jména a koncovky může sloužit plurálová koncovka -i, př. macili - meče, maciliryar - jeho meče. Zde můžeme vidět, že je za koncovku přidáváno ještě plurálové -r, viz další odstavec. Jsou zde jisté náznaky, že koncovka -nya - "můj" dává přednost jako spojovací hlásce písmenu i, jako v Anarinya - mé Slunce (Anar - Slunce), macilinya - můj meč.
Tvary s koncovkami se skloňují jako normální podstatná jména.
Příklady: parmanya - má kniha (pl. parmanyar - mé knihy)
genitiv parmanyo - (bez) mé knihy (pl. parmanyaron - (bez) mých knih)
posesiv parmanyava - mé knihy (pl. parmanyaiva - mých knih)
dativ parmanyan - mé knize, pro mé knihy (pl. parmanyain - mým knihám)
lokativ parmanyassë - v mé knize (pl. parmanyassen - v mých knihách)
alativ parmanyanna - do mé knihy (pl. parmanyannar - do mých knih)
ablativ parmanyallo - z mé knihy (pl. parmanyallon, parmanyallor - z mých knih)
instrumentál parmanyanen - mou knihou (pl. parmanyainen - mými knihami)
respektiv parmanyas, pl. parmanyais, ať už to znamená cokoliv.
Ověřené příklady jsou tielyanna - na tvou cestu (tie-lya-nna = cesta-tvá-na) a omentielvo - našeho setkání (omentie-lva-o = setkání-naše-čeho, přičemž koncovka genitivu -o nahrazuje koncové -a).
Nicméně Quenya má kromě četných zájmenných koncovek i samostatná zájmena. Některé z nich jsou emfatické (zdůrazňovací). Poslední řádky Namárië jsou toho nejlepším příkladem. Ve větě nai hiruvalyë Valimar - "možná najdeš Valimar" je slovo "ty" vyjádřeno koncovkou -lyë, připojené ke slovesu hiruva, jak již bylo vysvětleno dříve. Ale v následující větě nai elyë hiruva - "kéž bys (ho) zrovna ty našel" je odpovídající samostatné zájmeno elyë použito pro zdůraznění - proto překlad "zrovna ty". Další ověřené samostatné zájmeno je inyë - "(zrovna) já". Domnívám se, že většina samostatných zájmen je tvořena předesláním samohlásky -e před odpovídající zájmennou koncovku - používané jsou emmë, elmë - "(právě) my";entë - "právě oni", ale tyto tvary nejsou ověřeny.
Ostatní samostatná zájmena, zjevně nezdůrazňující, jsou: ni - já (dativ nin - "pro mě" v Namárië); le - ty (dativ len - tebe, tě); tye - ty, vy (jako objekt); so - on; - ona; ta - ono, to; te - je, jim (a oni?); me - my (duál met v Namárië)
Vztažná zájmena vyjadřujeme pomocí určitého členu i nebo zájmena ya - který: atan i oantë = atan ya oantë - "muž, který/jenž odešel". Zájmeno ya se jistě dá i skloňovat: atan yo vessë oantë - "muž, jehož žena odešla".
Zájmeno
Tázací
Tento
Tamten
Neurčité
Záporné
Každý
Příd. jméno
jaký
ma
takový
sina
onaký
tana
nějaký
???
žádný
???
každý
ilya
Osoba
kdo
man
tento
sina
tamten
tana
někdo
aiquen
nikdo
úquen
všichni
ilquen
Věc
co
ma
toto
sina
tamto
tana
něco
nat
nic
únat
všechno
ilquë
Místo
kde
massë
zde
sinomë
tam
tandë
někde
???
nikde
???
všude
???
Čas
kdy
malúmë*
teď
sí, sín
tehdy
tárë
někdy
???
nikdy
úlúmë*
vždy
oi
Způsob
jak
???
takto
sin
nějak
???
nijak
???
Důvod
proč
???
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama