Magické bytosti

Orkové

21. listopadu 2007 v 18:01 | Tia


Orkové jsou silní tvorové velikostí podobnou barbarům, odedávna bojující s lidmi. Žijí v nehostinných oblastech daleko od civilizace, tedy v pustinách a v horách. Zčásti je to možná způsobeno tím, že lidskou civilizaci nenávidí a lidi považují za odporné. Lidi nesnáší ještě víc, než se mezi sebou nesnáší elfové a trpaslíci. Často s nimi vedou války. Mají zelenou kůži, na které nosí převážně různé kožešiny (brnění sice používají, ale zřídka a obvykle nějaké kožené, nekovové) a je také zvykem orků chodit polonazí. Vlasy mají obvykle tmavé, většinou černé; zbarvení očí je různé, obvykle hnědé. Většina orků má jeden velký pár dolních zubů, jenž vyčnívá z úst. Orkům vousy rostou, ale velmi řídce a spíš ve stáří. Orkské ženy jsou mužům velice podobné, liší se snad jen jemnějšími rysy obličeje a těla a samozřejmě i tím, že jim nerostou vousy.

Ze všech silných a odvážných bojovníků jsme my ti nejsilnější.

Historie

O tom, jak orkové vznikli, ví s jistotou jen ti nejvyšší orkští prorokové, ti ostatní o tom mohou vést jen dohady. Těch je mnoho, podle jedné se vyvinuli podobně jako ostatní rasy, jiná například říká, že jsou to původně démoni a že je do tohoto světa kdysi bránou démonů vpustil nějaký zkušený theurg.

Naše dějiny ctíme po mnoho generací již od jejich vzniku, a budeme tak činit až do našeho konce.

Jací orkové jsou, povolání

Protože žijí v drsném prostředí daleko od civilizace, bývají většinou silní a odolní a proto bývá typyckým orkským povoláním válečník, později bojovník (mezi orky se říká bojovníkům žumpové). Mají však mezi sebou i čaroděje, kterým říkají šamani a těm nejlepším proroci. Pokud jsou tito čarodějové dost zkušení, mohou být velice nebezpeční, znají totiž kouzla, které v žádných pravidlech nenajdete a jejich moc vyplývá hlavně z energetické útočné magie (blesků a ohnivých kouzel vůbec) a z povolávání démonů a zvířat. Hraničáře najdeme mezi orky také, přesnější by však bylo mluvit o nich jako o lovcích. Pokud opomineme různé orkské dryáky, alchymii nemají příliš v oblibě (ale i takoví orkové se najdou, většinou se pak z nich stávají theurgové se zaměřením na oheň a zemi) a zlodějinou přímo opovrhují. Přesvědčením jsou orkové obvykle spíše neutrální, ale lidem se to tak nemusí zdát, neboť - jak už jsem zmínil - jimi opovrhují a proto se k nim často chovají nepřátelsky, neznamená to však, že nemají smysl pro čest a ani to neznamená, že se nesnáší s dalšími, člověku podobnými rasami, např. s hobity, elfy nebo trpaslíky, pouze s lidmi mají už pradávný spor.

Naše kmeny znají jen tři směry povolání: válečník, lovec a čaroděj.

Způsob života

Orkové se sdružují do kmenů, v jejichž čele stojí náčelník; to bývá nějaký velice silný a zkušený bojovník nebo starý a moudrý šaman či prorok. Náčelnictví je dědičný titul a tuto tradici lze porušit jedině tak, že náčelníka vyzve na souboj jiný ork, pokud by vyhrál, stal by se novým náčelníkem. Pokud je k tomu nějaký opravdu závažný důvod, mohou se sjednotit do většího spojenectví (např. ve WarCraftu horda). Tyto kmeny někdy bojují proti sobě, častěji však válčí proti lidem. Některé kmeny si též podrobují silná bojová zvířata a s těmi inteligentnějšími tvory se spojují, tedy např. s trolly. Jako jezdecká zvířata používají obří vlky. Orkské budovy, z nichž jsou tyto kmeny a složeny, se skládají z neobvyklých budov, které vypadají zčásti jako budovy a částečně jako stany. Mívají půdorys pětiúhelníků, šestiúhelníků a sedmiúhelníků; bývají dřevěné, avšak jejich střechy jsou vyrobeny ze zvířecích kůží a celá stavba je částečně zapuštěná do země.
Orkové žijí v rodinách, kde jsou děti k lovu a k boji vychovávány už odmalička, a starají se o ně všichni členové rodiny. Rodinu většinou vede otec nebo praotec, tedy nejsilnější nebo nejzkušenější muž.
V tvrdých podmínkách, v nichž orkové žijí, se jídlo těžko shání. Živí většinou masem; svými oštěpy ovládají lov. Maso z lidí nejedí, právě proto, že je nenávidí a pokládají je za odporné. Mohou se dožít poměrně vysokého věku (klidně okolo sto dvaceti), ale vzhledem k způsobu jejich života se to stává jen výjimečně.

Jsem připraven, že se stanu také tak silným a zkušeným náčelníkem jako můj otec.

Jazyk a náboženství

Orkové mluví svým vlastním jazykem - orkštinou a mají své vlastní písmo, orkské runy. Orkštině rozumí každý ork, zato orkskými runami umí psát většinou jen stařešinové, šamani a někteří náčelníci. Obecné řeči rozumí většina orků. Mají své vlastní náboženství, které se skládá z velkého množství bohů, většinou je to bůh nějakého živlu, významného přírodního objektu nebo nějaké činnosti (např. bůh ohně, bohyně jezer, bůh války, bůh kouzel…); ty se však mezi různými kmeny často i trochu liší, a tak ať si je zvolí pán jeskyně sám dle svého uvážení. O jejich vzývání se většinou starají šamani, které svoje bohy uctívají různými obřady a právě skrze ně mohou sesílat svá nejsilnější kouzla, to už je ale zcela světě, který pán jeskyně vytvořil (zda v něm jsou bohové atd.), věří však v ně všichni příslušníci kmene a používají všemožné přívěsky a talismany, které jim mají přinášet přízeň bohů. Pokud chcete pár příkladů orkské řeči, pak tedy:
Lok'na roš - připravte se k boji, zaujměte formace, na svá místa
Da-bu - Ano
Da-rha-bu - Ano, jistě, samozřejmě
Throm'ka - Buď zdráv
Je to možná překvapivé, ale výslovnost orkského jazyka je velice podobná češtině.

Nechť nám bohové dopomůžou ve válce s lidmi.
Výška: 175 - 215 coulů (cm), ženy 170 - 210 coulů
Váha: 1100 - 2100 mn (55 - 105 kg)

Vikingové

26. května 2007 v 11:44 | Tia

Běžný život vikingů

Vikingové byli nejen válečníci, ale také zemědělci, pastevci a řemeslníci. Pěstovali oves a ječmen někdy i žito a pšenici. Živili se stravou rostlinného původu např. ořechy a různými druhy planého ovoce. Většinou se vše pojídalo v podobě kaše, ale podstatnou složku jídelníčku tvořilo maso (hovězí, vepřové, skopové, zvěřina, tulení a rybí např. lososí nebo sledí) a chléb. Krávy chovali i kvůli mléku ze kterého uměli udělat máslo a tvaroh. Stejně tak chovali i ovce, ze kterých navíc získávali i vlnu. Kvůli vejcím chovali slepice, ale běžně se sbírala vejce z hnízd ptáků.

Bohové egypta

26. května 2007 v 11:38 | Tia

Egypt pro mě byl vždycky něco tajemnéto a posvátného. Ať už kvůli temné historii, nebo kvůli posvátnému zvířeti kočce (moje nej zvíře)... Možná jsem svůj minulý život prožila právě tam... A teď už bohové egypta:

Jednorožci a jejich život

26. května 2007 v 11:29 | Tia
Jednorožci byli zvířata plná štěstí, lásky a moudrosti.

Pegasové

26. května 2007 v 11:22 | Tia

O pegasovi:
Pegasové byli odjakživa sami sebou a nenechali se někomu poddat. Pro svou lásku byli ochotní udělat cokoli. Měli krásná křídla, která jim byla přisouzena. Proto se mohli vznášet v oblacích, kam se normální zvíře nikdy nedostalo a nedostane.

Jak poznat vlkodlaka

26. května 2007 v 10:56 | Tia


Bylo známo opravdu spousty vnějších znaků, jak bylo vlkodlaka možné poznat. Proto asi také bylo v Evropě vyšetřováno tolik případů. Je totiž dost lidí i dnes, kteří takové znaky mohou vykazovat. Jsou to hlavně tyto:
1. špičaté uši, případně zmenšené zašpičatělé uši
2. vystrčené zuby nebo zvětšené tesáky
3. husté obočí spojené nad kořenem nosu
4. chlupaté dlaně, případně nadměrné ochlupení na obličeji nebo na nezvyklých místech po těle
5. pokud se oholí, jeho kůže zůstává drsná, zvláště na dlaních
6. dlouhé zakroucené nehty podobající se drápům, někdy i zabarvené do červena
prodloužený prostředníček na ruce, někdy se uvádí i jiný prst
7. nezvyklé tetování, nejčastěji s motivem měsíce
8. musí spát s otevřenými čelistmi, jinak je pro něho obtížné je otevřít
9. má stejná zranění, která utrží ve vlčí podobě
10. po transformaci bývá velmi unavený, můžou se u něho projevit i některé náznaky vlčího chování
11. zvířata jsou v jeho přítomnosti nervózní, obzvláště pak psi

Skřeti

26. května 2007 v 10:04 | Tia
skřet
Skřet je už svojí povahou, způsobem myšlení a chování zvrácené stvoření. Často bývají znetvoření, jizvami po bitvách, ať už proti společnému nepříteli, nebo proti sobě navzájem. Mají načernalou vrásčitou kůži, chodí mírně předklonění dopředu, uši mají delší než jakákoliv jiná rasa(dokonce i elfové). Je podivuhodné že i když je mír, tato rasa je neustále ve zbrani, pokud je neorganizuje nějaká "vyšší moc" řežou se v období ,,míru" mezi sebou jednotlivé skřetí klany.

Trpaslíci

9. května 2007 v 20:14 | Tia
Filmový Gimli z Pána Prstenů
Trpaslíci jsou další rasa, bez které by fantasy nebylo plnohodnotné fantasy. Malí, širocí, svalnatí mužíčci s obouruční sekerou a kroužkovou košili určitě mají něco do sebe.
 
 

Reklama